Tak a dost!

Čau. Dneska jsem vážně napruženej. Jako co je moc je moc. Systém absolutně nefunguje. Oni mají vždycky čas. Vždyť jo kam chvátat. Ono se to nějako takto samo vyřeší.

Ano uhodli jste dnes bude řeč o našich oblíbených pánech v oranžovém, v traktorech či za volanty pluhů. SILNIČÁŘÍCH!

Včera jsem jel do Plzně s džusíkama pro potěr a vzal jsem to, asi jako každej kdo jede z Jihlavy, po D1 do Prahy a odtud přes pražský okruh na D5 a tradá do Plzně nasytit cizí děcka jablečnou šťávou. Takhle, až na těch dvě sta kilometrů, se to zdá oukej a jako celkem super den. Ale hovno hovno milý pane. Celou dobu jsem nejel víc jak 90, jelikož se nějakým blbům nechtělo vstávat a jít prohrnout silnice a nasypat je. Takže, nejen že se nedalo jet ale dokonce kvůli těmto samým pánům to nějakej kamion poslal do strouhy a já zkejsnul v koloně něco okolo hodiny.

Jasně říká že je to chyba řidiče, že měl prizpůsobit jízdu podmínkám na vozovce a bla bla bla. Prdlajs! Mělo to bejt dávno posolený a prohrnutý když snezelo celou noc a ne tak jak na fotce ( to jsem vážně fotil já, respektive přítelkyně od spolujezdce). No ale to není konec story.

No tak jsem přijel na první zastávku no a jelikož v městečku u Plzně taky neznají rolby, tak když jsem se otáčel v takové uličce k panelákům tak jsem tam zůstal viset jak kapr na háčku. Bylo až překvapující kolik dobrých lidí v této obci žije. Jeden pán mi půjčil gumové koberečky abych si je dal pod kola, že se snad pak rozjedu nepomohlo to ale chtěl pomoci. Pak stará paní, která mi půjčila lopatu a pohrabáč takovej abych se zkusil vyhrabat, taky marné ale snaha byla. Pak tu byl borec s plachtovou dodávkou co se mě snažil vytáhnout ale zjistil po několika pokusech, že by tam skončil sám, tak mě taky nechal. Pomohl až zastaveny JZDák s JohnDeerem, se kterým jsme nejdříve přetrhli lano, jelikož jsem byl moc těžkej, ale řetěz to pak vyřešil a já se dostal ze sněhového království na svobodu. Sice jsem měl asi tři hodiny zpoždění, ale dal jsem to a v šest jsem byl doma ( vstával jsem ve dvě) a úplně hotovej jsem lehnul a spal.

Kdesi před Plzní

Tímto bych chtěl udělat dvě věci. Zaprvé hrozně moc poděkovat všem účastníkům mého vysvobozování a také všem slušným a ukázněným řidičům. 

Zadruhé bych chtěl apelovat na obce, města a všechny správní organy co mají na starosti údržbu silnic a dálnic. Je to pozoruhodné, ale ano ten bílej svinec padá i na vaše pozemní komunikace. Tak s tím prosím počítejte a dělejte s tím něco! Díky.

Čau ahoj Vlada.

Zdroje obrázků: google.com a já sám

Nedaří se mi psát tak často

Ahoj všem. Tak jsem se zase po dlouhé odmlce dostal k tomu, že se sem kouknu a zase Vám něco strašně chytrýho řeknu.

A nejprve začnu asi důvodem moji absence. Je to pro to, že nemám čas jak Vy na to se flákat na netu a utrácet tam svůj čas. Ne tak zas nemůžu bejt tak zlej. Ne je to hlavně tím že jsem dost časově vytíženej a to nejen svojí prací zelináře ale taky brigádou kde zase točím volantem a rozvážim to kulatý "italský" žraso který není vůbec to za co se vydává, ale to je jiná kapitola. No a pak je tu taky moje kapela kde hraju a plus ještě můj sólo projekt ( one man projekt ). Takže toho času opravdu moc nemám a dostat se k psaní, který mě neuvěřitelně baví a proto mě štve, že na to nemám čas, je opravdu těžký. 

A pak je tu taky trochu tvůrčí krizička, ale nemyslím, že bude dlouhá. To já nemívám. Prostě jen poslední dobou něco složit, nebo vymyslet o čem psát je pro mě docela těžký. Teď vymyšlenej riff, akorát teda potřebuje text. No a pak ještě vymejšlejte co napsat sem. Jo! Proto tu teď blábolim o ničem! 

Taky mě štve, že si to přečtěte a není žádná odezva, tak mi to tu slouží spíš jako zpovědnice. No což už.

No tak aby se neřeklo, že jsem dnes nic zajímavýho nerekl, tak Vám povím alespoň něco. Dneska jsem jel svoji trasu někde v Orlických horách no mezi dvěma vesnicema byla taková krásná dlouhá silnice a tak jsem valil asi sto dvacet a když pak najednou vidím předemnou asi třista metrů daleko něco oranžovýho jako kdyby výstražnou vestu. Tak jsem začal zpomalovat az jsem u toho zastavil. Vylezu ven a tam na mě svejma nádhernýma očkama kouká hafan s vysílačkou na obojku a to oranžový co měl na sobě byla opravdu vesta a na ní telefoní číslo ( mimochodem hafan poslouchal na slovo, což jsem nepochopil když nejsem jeho pán ). Tak jsem vzal telefon a že na něj zavolám. Jenže mám tak výkonej telefon, že jsem neměl signál no tak jsem stopl auto s Pražákem vevnitř a řekl mu ať tam zavolá. Borec zavolal a dovolal se panu myslivcovi a pejska, jelikož to měl po cestě, mu dovezl. Tím pádem jsem si udělal další zářez do palubovky za dobrej skutek.

No a toť dnes vše. Snad mě brzo zase něco osvítí. A já cosi vyplodim. 

PS.: !!! VAROVÁNÍ !!! Silničáři si zase myslí že mráz a sníh silnice vynechá a napadá jen na louky, pole a lesy. Jezděte opatrně. 

Čau, Vláďa

Zdroj obrázků : Google.com