Tak a dost!

Čau. Dneska jsem vážně napruženej. Jako co je moc je moc. Systém absolutně nefunguje. Oni mají vždycky čas. Vždyť jo kam chvátat. Ono se to nějako takto samo vyřeší.

Ano uhodli jste dnes bude řeč o našich oblíbených pánech v oranžovém, v traktorech či za volanty pluhů. SILNIČÁŘÍCH!

Včera jsem jel do Plzně s džusíkama pro potěr a vzal jsem to, asi jako každej kdo jede z Jihlavy, po D1 do Prahy a odtud přes pražský okruh na D5 a tradá do Plzně nasytit cizí děcka jablečnou šťávou. Takhle, až na těch dvě sta kilometrů, se to zdá oukej a jako celkem super den. Ale hovno hovno milý pane. Celou dobu jsem nejel víc jak 90, jelikož se nějakým blbům nechtělo vstávat a jít prohrnout silnice a nasypat je. Takže, nejen že se nedalo jet ale dokonce kvůli těmto samým pánům to nějakej kamion poslal do strouhy a já zkejsnul v koloně něco okolo hodiny.

Jasně říká že je to chyba řidiče, že měl prizpůsobit jízdu podmínkám na vozovce a bla bla bla. Prdlajs! Mělo to bejt dávno posolený a prohrnutý když snezelo celou noc a ne tak jak na fotce ( to jsem vážně fotil já, respektive přítelkyně od spolujezdce). No ale to není konec story.

No tak jsem přijel na první zastávku no a jelikož v městečku u Plzně taky neznají rolby, tak když jsem se otáčel v takové uličce k panelákům tak jsem tam zůstal viset jak kapr na háčku. Bylo až překvapující kolik dobrých lidí v této obci žije. Jeden pán mi půjčil gumové koberečky abych si je dal pod kola, že se snad pak rozjedu nepomohlo to ale chtěl pomoci. Pak stará paní, která mi půjčila lopatu a pohrabáč takovej abych se zkusil vyhrabat, taky marné ale snaha byla. Pak tu byl borec s plachtovou dodávkou co se mě snažil vytáhnout ale zjistil po několika pokusech, že by tam skončil sám, tak mě taky nechal. Pomohl až zastaveny JZDák s JohnDeerem, se kterým jsme nejdříve přetrhli lano, jelikož jsem byl moc těžkej, ale řetěz to pak vyřešil a já se dostal ze sněhového království na svobodu. Sice jsem měl asi tři hodiny zpoždění, ale dal jsem to a v šest jsem byl doma ( vstával jsem ve dvě) a úplně hotovej jsem lehnul a spal.

Kdesi před Plzní

Tímto bych chtěl udělat dvě věci. Zaprvé hrozně moc poděkovat všem účastníkům mého vysvobozování a také všem slušným a ukázněným řidičům. 

Zadruhé bych chtěl apelovat na obce, města a všechny správní organy co mají na starosti údržbu silnic a dálnic. Je to pozoruhodné, ale ano ten bílej svinec padá i na vaše pozemní komunikace. Tak s tím prosím počítejte a dělejte s tím něco! Díky.

Čau ahoj Vlada.

Zdroje obrázků: google.com a já sám

Prapodivné typy lidí v kavárně

Dnes trochu odlehčím atmosféru. Sedím totiž v kavárně, kde pracuje má přítelkyně a jelikož mám prd co na práci koukám okolo sebe ( respektive přes "bar" ) a pozoruji lidi, co zde tráví své volné chvilky.
Každý si určitě ihned vzpomene na Saturnina a na tento úryvek z oné báječné knihy :

"Přemýšleli jste už někdy o tom, co uděláte, když budete v neděli dopoledne sedět v luxusní kavárně pohodlně opřeni v měkkém boxu a před vámi na stole bude mísa plná koblih? Podle teorie dr. Vlacha existuje několik skupin lidí: „…Jde-li o člověka bez fantazie a smyslu pro humor, bude se v poloprázdné kavárně na mísu koblih dívat třeba do oběda… Pak jsou lidé, kteří se při pohledu na mísu koblih baví představou, co by se dělo, kdyby někdo začal ostatní koblihami bombardovat… A nakonec existuje třetí skupina lidí, které zmíněná představa láká natolik, že vstanou a uskuteční ji…!“ 
Jiří: „Ne! Takoví lidé, pevně věřím, neexistují…“
Doktor Vlach: „A kam byste potom zařadil Saturnina…?!“"

To jak krásně Dr. Vlach popisuje ony tři typy lidí v luxusní kavárně a jejich chování při pohledu na mísu koblih je brilantní. Realita ( alespoň v této kavárně ) je absolutně a brutálně odlišná od reality. Nejenže, je těch skupin daleko více, ale dokonce nejsou ani tak mírumilovné, jak se při čtení Saturnina zdá. Kdybych je měl vyjmenovat všechny, bylo by to moc dlouhý a nebavilo tě to číst. Takže pro dnešek, se také pokusím vejít do třech sort stejně jako doktor Vlach.

Takže bych se bez váhání pustil do takové první škatulky a to jsou takoví ti NORMÁLNÍ LIDÉ co přijdou na kafčo a zákusek. Přijdou pozdraví posadí se a vybírají z nabídky. Po příchodu obsluhy si objednaji a ví přesně co chtějí. Poděkují a v klidu čekají až jim objednané laskominy přistanou na stole. Po tom co si patřičně vychutnaji kávu a něco k tomu požádají o zaplacení a pokojně odejdou.

Pak je tu druhá skupina. A to jsou lidé, kteří jsou velice podobní první skvadře až na jeden rozdíl. Absolutně vůbec netuší co by si dali. Říkám jim NAFRNĚNÝ VYBÍRAČI / ČKY. Sedí a na celou kavárnu se baví stylem: " Co si dáš Jaruš? Dáš si taky tu šlehačkovou kostku?", na to Karina opáčí: " Né to né tam je šlehačka, to je moc tučný dám si jen linecké kolečko. " A takto probíhá tahle konverzace od zákusků po kafe do té doby než přijde obsluha a před ní tato konverzace pokračuje ještě hodnou chvíli.

Je nutno podotknout, že tyto dvě bandy lidí odchází v podstatě bezprostředně po sněžení a vypití všeho objednaného. Protože pak je tu jedna absolutně spešl skupina, kterou už bezpečně známe a vždy při jejím příchodu se chytáme za hlavu.

Říkáme jim MAMINY UČITELKY. A to z prostého důvodu. Chodí nám sem s děckama a všech pět ženštin jsou učitelky. 
A to je vám taková sebranka. Za prvé přijdou okolo tak půl pátý a odchází 2-3 minuty před šestou a to kavárna zavírá v šest. A k tomu, že by měli asi zaplatit jim nenapoví ani to, že už utirame stoly nebo začínáme zametat a prostě je vidět uklízecí ruch. No a oni to úplně ignorují. To by člověk ještě kousnul, přece jenom je otevřeno do šesti. Ale ty jejich ratolesti. To je jak když vypustíte tygry do arény. Řvou, všude všechno hází a s učitelskejma to ani nehne. Nenapadne je okřiknout ani po tom, co všichni hosti co doposud pobývali v kavárně ( ať už normálové, nebo nafrněný, nebo třeba důchodci, který jsou sice hluchý, ale tohle by probudilo i mrtvýho ) se po jejich příchodu zvedají a zběsilým úprkem kavárnu opouštějí. No prostě děs. Přišli jsme s teorií, že jim je to putna, poněvadž děcka ve škole dělaj taky rambajz a tudíž jim to nepřijde divné a nechají své haranty rušit celkovou pohodu a poklid kavárny. No a teď si tohle všechno nakombinujte dohromady a vyjde vám ten maglajz a zmatek, který po jejich příchodu nastává. Kdo nezažil nepochopí. Takže jestli nevěříte, přijďte se sem někdy v pátek za námi podívat a zažijete Peklo na zemi.

Pro dnešek všechno. Doufám že se Vám to líbilo a alespoň trochu Vás to pobavilo. Buďte prostě raději nafrněný, nežli rodiče, kterým je jedno, že jejich děcka dělaj bordel.

U dalších příhod a patalií se těším nashledanou.
Vlada

Halloween?! Snad dušičky ne?

Ahoj, tak jsem, vzhledem k datumu, narazil na další téma, které je, si myslím, potřeba probrat. Je to věc, která se nám do naší kultury posledních pár let tlačí čím dál tím víc. Je to Halloween. A dnes bych se rád zamyslel nad tím, proč Češi tenhle čistě americkej svátek ( ty ho beztak taky někde ukradli ) slaví rok od roku intezivněji.

Napadá mě asi jen to, že od konce války ( jasně pak dlouho ne, páč to rudej nedovolil ), vše co je amercký je fakt skvělý a super. Jasně neříkám, že vše z Ameriky je špatný nebo tak, ale zase si myslím, že bychom se měli držet svých tradic a zvyklostí a né přejímat něco ze západu jen proto, že to je ze západu.. A vypadá to, že to platí uplně všude, jelikož obézních děcek a nejen děcek v Čechách přibejvá. ale to jsem odbočil. Držme se alespoň těch svátků. Takže tedy Halloween. Sakra lidi to jste zapomněli co se slaví 2.11.? Zapomněli jste na naše dušičky? V principu oba tyhle svátky jsou o památce zesnulých. Ale "oslavy" se diametrálně liší. Podle mého názoru jsou dušičky, na rozdíl od Halloweenu, důstojným svátkem/dnem, kdy si máme vzpomenout na ty kteří tu s námi již bohužel nejsou a alepsoň jednou za rok zajít na hřbitov a vzít s sebou nějakej pěknej věnec, nebo takovéto chvojí v květináči. Zapálit svíčku a jen chvilku postát a vzpomenout. Kdežto Halloween je podle všeho o tom, že banda děcek trajdá po ulici a dům od domu vydírá lidi v něm ve stylu, že když jim nedaj sladký tak je čeká pomsta. Třeba je v Halloweenu něco víc, ale o to nevím. Každopádně pro mě tento svátek u nás absolutně postrádá smysl. Ať si ho slaví někde za velkou louží a nám ať to necpou. Ano přiznávám, že občas něco koupím jako dekoraci ale to jen tak pro pobavení, ale každopádně nevyřezávám dýně, ale vyrábim věnce a ony dekorativní květináče. A vy byste měli taky, protože jsme Češi a ne Amíci.

Toto poamerčťování nehrozí však jen tady. Už pár let se nám Ježíška snaží vystěhovat Santa. Tak to ale doufám, že nehrozí. Abychom za pár let neříkali dětem: ,,Dnes přiletí Santa na saních a v ponožce ti nechá dárky". Jestli tohle někdy nastane tak doufám, že za mého života to nebude. A jestli jo, tak na Díkůvzdání, jim už ale sejřim!!

Ne lidi vezměte si z toho to, že jsme pořád ještě Česká Republika a co víc, Česká země ( protože do tohodle politika nepatří ) a měli bychom slavit naše svátky a pěkně hezky po našem. Zahoďte dýně a chopte se věnců a chvojí! Važte si toho kde žijete. Místo nože na dýni dejte dětem do rukou svíce a mazejte na hřbitov vzpomenout na zesnulé.

Tak zdarec a někdy zase ahoj!
Vláďa
PS: nezapomeň kouknout na vladovinyfoto.blogspot.com! Tam házim všechny možný fotky z cest a tak. Odkaz na stránky je v levo pod reklamou.