Prapodivné typy lidí v kavárně

Dnes trochu odlehčím atmosféru. Sedím totiž v kavárně, kde pracuje má přítelkyně a jelikož mám prd co na práci koukám okolo sebe ( respektive přes "bar" ) a pozoruji lidi, co zde tráví své volné chvilky.
Každý si určitě ihned vzpomene na Saturnina a na tento úryvek z oné báječné knihy :

"Přemýšleli jste už někdy o tom, co uděláte, když budete v neděli dopoledne sedět v luxusní kavárně pohodlně opřeni v měkkém boxu a před vámi na stole bude mísa plná koblih? Podle teorie dr. Vlacha existuje několik skupin lidí: „…Jde-li o člověka bez fantazie a smyslu pro humor, bude se v poloprázdné kavárně na mísu koblih dívat třeba do oběda… Pak jsou lidé, kteří se při pohledu na mísu koblih baví představou, co by se dělo, kdyby někdo začal ostatní koblihami bombardovat… A nakonec existuje třetí skupina lidí, které zmíněná představa láká natolik, že vstanou a uskuteční ji…!“ 
Jiří: „Ne! Takoví lidé, pevně věřím, neexistují…“
Doktor Vlach: „A kam byste potom zařadil Saturnina…?!“"

To jak krásně Dr. Vlach popisuje ony tři typy lidí v luxusní kavárně a jejich chování při pohledu na mísu koblih je brilantní. Realita ( alespoň v této kavárně ) je absolutně a brutálně odlišná od reality. Nejenže, je těch skupin daleko více, ale dokonce nejsou ani tak mírumilovné, jak se při čtení Saturnina zdá. Kdybych je měl vyjmenovat všechny, bylo by to moc dlouhý a nebavilo tě to číst. Takže pro dnešek, se také pokusím vejít do třech sort stejně jako doktor Vlach.

Takže bych se bez váhání pustil do takové první škatulky a to jsou takoví ti NORMÁLNÍ LIDÉ co přijdou na kafčo a zákusek. Přijdou pozdraví posadí se a vybírají z nabídky. Po příchodu obsluhy si objednaji a ví přesně co chtějí. Poděkují a v klidu čekají až jim objednané laskominy přistanou na stole. Po tom co si patřičně vychutnaji kávu a něco k tomu požádají o zaplacení a pokojně odejdou.

Pak je tu druhá skupina. A to jsou lidé, kteří jsou velice podobní první skvadře až na jeden rozdíl. Absolutně vůbec netuší co by si dali. Říkám jim NAFRNĚNÝ VYBÍRAČI / ČKY. Sedí a na celou kavárnu se baví stylem: " Co si dáš Jaruš? Dáš si taky tu šlehačkovou kostku?", na to Karina opáčí: " Né to né tam je šlehačka, to je moc tučný dám si jen linecké kolečko. " A takto probíhá tahle konverzace od zákusků po kafe do té doby než přijde obsluha a před ní tato konverzace pokračuje ještě hodnou chvíli.

Je nutno podotknout, že tyto dvě bandy lidí odchází v podstatě bezprostředně po sněžení a vypití všeho objednaného. Protože pak je tu jedna absolutně spešl skupina, kterou už bezpečně známe a vždy při jejím příchodu se chytáme za hlavu.

Říkáme jim MAMINY UČITELKY. A to z prostého důvodu. Chodí nám sem s děckama a všech pět ženštin jsou učitelky. 
A to je vám taková sebranka. Za prvé přijdou okolo tak půl pátý a odchází 2-3 minuty před šestou a to kavárna zavírá v šest. A k tomu, že by měli asi zaplatit jim nenapoví ani to, že už utirame stoly nebo začínáme zametat a prostě je vidět uklízecí ruch. No a oni to úplně ignorují. To by člověk ještě kousnul, přece jenom je otevřeno do šesti. Ale ty jejich ratolesti. To je jak když vypustíte tygry do arény. Řvou, všude všechno hází a s učitelskejma to ani nehne. Nenapadne je okřiknout ani po tom, co všichni hosti co doposud pobývali v kavárně ( ať už normálové, nebo nafrněný, nebo třeba důchodci, který jsou sice hluchý, ale tohle by probudilo i mrtvýho ) se po jejich příchodu zvedají a zběsilým úprkem kavárnu opouštějí. No prostě děs. Přišli jsme s teorií, že jim je to putna, poněvadž děcka ve škole dělaj taky rambajz a tudíž jim to nepřijde divné a nechají své haranty rušit celkovou pohodu a poklid kavárny. No a teď si tohle všechno nakombinujte dohromady a vyjde vám ten maglajz a zmatek, který po jejich příchodu nastává. Kdo nezažil nepochopí. Takže jestli nevěříte, přijďte se sem někdy v pátek za námi podívat a zažijete Peklo na zemi.

Pro dnešek všechno. Doufám že se Vám to líbilo a alespoň trochu Vás to pobavilo. Buďte prostě raději nafrněný, nežli rodiče, kterým je jedno, že jejich děcka dělaj bordel.

U dalších příhod a patalií se těším nashledanou.
Vlada

Co to je za dobu?! Zrzky, móda, brunety?

Tohle téma mě trápí už dlouho a pořád jsem se k tomu pořádně nedostal. Až teď jsem se konečně dokopal k tomu to napsat. Jsem k tomu správně rozjetej. Proto prosím, až to budeš číst, tak jen nečti ale i o tom premejšlej, páč tohle k zamyšlení je na milión procent.

Tak jo hele, začnu asi větou, že: " ŽIJEME VE SVĚTĚ NARUBY!! ". Ať se podíváš kam se podíváš, vše je naopak než bylo před třeba 100lety. Nejvíc mě zaráží dvě věci. Móda a "ideál krásy". O těhlech věcech se v dalších řádkách dost naštvaně rozepíšu, protože to mě rozčiluje nejvíc. Je prostě načase, dojít si do úschovny očí a zase si je nasadit na hlavu kam patří a ne na zadky kde je v dnešní době asi většina lidí nosí protože to co je dnes v "kurzu" je Hirošima hadr a Nagasaki k tomu pánové a dámy.

Začnu tím pro mě méně pobuřujícím. A to jsou dnešní módní trendy. Heleďte se, vždy se Havlovi za ty jeho krátký gatě smáli, ale teď v dnešní době by se asi nejspíš promenádoval po molu. A jelikož jsme Češi, tak jsme si do toho ještě přidali naše oblíbený fusekle, kterýma vyplňujeme onu mezeru mezi botou a začátkem kalhot, kterej je tak na půli cesty mezi kotníkem a kolenem. Pro mě něco total hroznýho. A nejlíp když jsou ony ponožky barevné a strakaté. A další nepříjemností dnešní konvertované doby je to, že ne vždy na první pohled poznáte, na koho si děláte chutě. Opravdu by mě zajimalo, kam se vrátíme v módě příště...snad někam kde elegance a noblesa byla víc než, laciné ukazování výstřihů a dnes už i většiny zbytku těla. No uvidíme..

No a pak je tu věc, kterou nechápu už vůbec. Zrzavý. To už je vážně moc... Co na tom do háje všichni vidíte? Vždyť ještě před pár lety a to není tak dlouho, to byl symbol ošklivosti. Symbol něčeho špatnýho a nepeknýho. Tak kde se do háje vzalo to, že tyhle zrezlý hlavy jsou najednou pro většinu národa něco co všichni chlapy chtěj a ty holky se slabším myšlením se na to barví...jakože cože?? Vždyť ještě nedávno se holky za to, že byli rezatých styděly. A to nemluvím o pihách. Když jste před pár lety chytly do vínku tuhle super duper dabl kombinaci tak jste měli život, alespoň v dětství, v troskách. Tak kde se to sakra vzalo?! Jasně každej máme svůj vkus ( já jsem na bruneta a taky že mám tu nejkrásnějš z nich samozřejmě  ), ale že se to stane takovým fenoménem? Vždyť snad není reklama, kde by nějaká, co má na hlavě korozi, nebyla.. prostě blbá doba...totálně všechno naopak. Ale doufám a věřím, že to všechny přejde a přijdou na to, že není nad klasikou krásnou českou hnedovlasou holku. Že tenhle oranžovej opar, tahle hnusná mlha jednou opadne a všichni procitnou. Na tu dobu se moc těším. Chlapy otevřte oči! Za brunety na ně!!! A kdo souhlasí ať to sem napíše. A kdo ne tak taky. Jestli jsem někoho z vás naštval tak je to váš boj. Tohle je můj názor a za ním si stojím a vy s tím nic nezmůžete, páč na něj mám právo.

Takže zduř a zase někdy
Vláďa

Ani na krok

Cesta do Perštejnu, aneb hledání pařezový chaloupky.

Malá vzpomínka na čtvrteční putování po západu Čech.

Za volantem

Po dlouhé době jsem opět zde a chtěl bych se tady krapítek zamyslet nad silnicemi a lidech na nich.

Díky mé nové práci se denně pohybuju na silnicích po celé republice. A jak tak jezdím, všímám si chování různých typů lidi na našich cestách a cestičkách. Každýmu asi hned vyvstanou na mysli PRAŽÁCI. Jasně jezdí jako prasata, ale co si tak všímám tak jen mimo Prahu. V Praze jsou skvělý. Narozdíl od ostatních se asi jako jediní naučili zipovat. Nemají problém, když prejíždíte z pruhu do pruhu, pustit a úplně bez problémů. Ale pořád platí, že potkat "áčkovou" spzetku je po většinou zlo. Ale co je horší než "áčko"? No přece "béčko"! Je to tak. Jako by se tyhle dvě úžasný písmenka předháněli v tom, kdo je na silnici větší prase. Kdo jezdí častěji mi určitě dá za pravdu. Ale samozřejmě, záleží kdo to řídí. Nejsou všichni stejný.

Další věc co mě rozčiluje jsou nesvítiči a borci co v mlze, která je hustá jak u pařezový chaloupky, jedou na denní svícení. Nechápu co je sakra za problém otočit knoflíkem? To za tu elektriku v autě platíte nebo co? Není to jen o vaší bezbečnosti, ale hlavně o bezpečnosti těch ostatních sakra!

No takhle bych mohl pokračovat do alelůja. Taková třešnička na dortu je to, když jedete po parkovišti zvaném D1 v omezení, který je dlouhý  asi tak 15km, kde je za těma pruhatejma plácačkama zaparkována tectechnika za miliardy z našich kapes a ve všední den u toho není ani noha.. No ale to zná snad každej.

Každopádně prosím všechny bez ohledu na písmenka v spzce, jezděte tak, aby na Vás nikdo nemusel troubit a ani používat znakovou řeč. Prostě se chyťte za hlavu a jezděte slušně. Radši přijeďte o pár minut později, než aby vás musela odvážet rychlá a nedej bože havrani. Nejste na těch silnicích sami. Ale idiotovy tohle nevysvětlíte ani kladivem. A těm slušným přeju pevný nervy!


Čti to, posílej to dál a vrať se! Teď by toho mělo být víc.

Zdarec!

Dnes poprvý v nový práci!

Čágo, asi bych měl začít tím, že před dvěma lety jsem se nastěhoval do Jihlavy a nastoupil tady do fabriky na výrobu světel. Dřív když jsem bydlel tam, kde jsem bydlel, tak jsem dělal všechno možný a většinou práci za volantem. No a pak přišla Jihlava a s ní fabrika. Můj obrovskej strašák, kterýmu jsem se vyhejbal jak čert kříži. Říkal jsem si, že v životě nepůjdu do fabriky a už vůbec ne na tři směny. No ale osud to prostě chtěl, tak se to stalo. Z prvotního, že to bude jen na pár měsíců, než se rozkoukám v novým městě se vyklubaly dva roky a ne zrovna plný nadšení do monotónní práce.
No a tak přibližně před měsícem a půl přetekla moje trpělivost s fabrikou a začalo hledání něčeho co by mě bavilo. Moje první kroky samozřejmě vedli k tomu co jsem dělal dřív, k točení volantem.
Těch nabídek v tomhle oboru je přehršel, ale já mám jen řidičák na osobák, takže jediný co připadalo v úvahu byla dodávka. Věděl jsem na 100%, že nechci za žádnou cenu dělat balíkovku. Je to neuvěřitelně hrozná práce a za ty peníze nestojí a tak se mi hledání hódně, ale opravdu hodně zúžil výběr. Nakonec jsem se rozhodl pro jednu nejmenovanou firmičku, která rozváží zeleninu a ovoce po celý republice. Takže teď je ze mě zelinář a jsem z toho opravdu nadšenej.
Dnes jsem poprvé vyrazil. Vstávačka ve 2:40 ráno abych stihl dojet na 3:45 na depo, které mám od baráku cca 15km. Ve 3:15 mě vyzvedne kolega u baráku a jede se nakládat ( jasně říkáš si, že je to až moc brzo a že by ses na to radši vy**, ale uvědom si, že já byl už ve 12 zpět na depu a v 12:30 doma).
Po příjezdu na depo mě čekalo naházet do auta přes tunu a půl zeleniny a to docela v krátkým čase (cca 40min). No a zase honem do auta a rychle na první zastávku.
Celej den probíhal úplně skvěle a hlavně oproti balíkovce úplně na pohodu. Žádná buzerace a nikdo ti prostě nestojí za zadkem a nekouká jak děláš. V podstatě jsi pán svýho času.
Samozřejmě jsem si neodpustil nějakou tu svoji vláďovinu a asi v polovině přibližně tak na šestý zastávce se mi povedlo převrátit asi tak pět beden se zeleninou. No, ale podle slov kolegy co mě zaučuje se vůbec nic neděje, že se to prej občas stane každýmu.
No ale abych to shrnul. Ta práce mě moc baví a jsem opět za svým oblíbeným volantem a navíc mě za to platí. Ta práce je fakt pohodička. Jasně sice ráno si mákneš, než to do toho auta narovnáš, ale to se týká pár minut a pak už celej den jen ty silnice super songy a prostě klid.

A co ty? Máš pohodovou práci, nebo tě v práci všechno totálně se*e? Zkus změnu a uvidíš, že ti to prospěje. Doporučuje se měnit zaměstnání každý tři roky. Tak seber koule a jdi do toho. A jestli ještě studuješ, tak to dělej sakra pořádně, ať si tu práci, která tě bude bavit, můžeš vybírat a ne doufat, že zrovna ta ve který seš tě snad bavit bude.

Toť asi pro dnešek všechno. Komentuj, sdílej a hlavně to čti!!
Brzy nashledanou