Tak a dost!

Čau. Dneska jsem vážně napruženej. Jako co je moc je moc. Systém absolutně nefunguje. Oni mají vždycky čas. Vždyť jo kam chvátat. Ono se to nějako takto samo vyřeší.

Ano uhodli jste dnes bude řeč o našich oblíbených pánech v oranžovém, v traktorech či za volanty pluhů. SILNIČÁŘÍCH!

Včera jsem jel do Plzně s džusíkama pro potěr a vzal jsem to, asi jako každej kdo jede z Jihlavy, po D1 do Prahy a odtud přes pražský okruh na D5 a tradá do Plzně nasytit cizí děcka jablečnou šťávou. Takhle, až na těch dvě sta kilometrů, se to zdá oukej a jako celkem super den. Ale hovno hovno milý pane. Celou dobu jsem nejel víc jak 90, jelikož se nějakým blbům nechtělo vstávat a jít prohrnout silnice a nasypat je. Takže, nejen že se nedalo jet ale dokonce kvůli těmto samým pánům to nějakej kamion poslal do strouhy a já zkejsnul v koloně něco okolo hodiny.

Jasně říká že je to chyba řidiče, že měl prizpůsobit jízdu podmínkám na vozovce a bla bla bla. Prdlajs! Mělo to bejt dávno posolený a prohrnutý když snezelo celou noc a ne tak jak na fotce ( to jsem vážně fotil já, respektive přítelkyně od spolujezdce). No ale to není konec story.

No tak jsem přijel na první zastávku no a jelikož v městečku u Plzně taky neznají rolby, tak když jsem se otáčel v takové uličce k panelákům tak jsem tam zůstal viset jak kapr na háčku. Bylo až překvapující kolik dobrých lidí v této obci žije. Jeden pán mi půjčil gumové koberečky abych si je dal pod kola, že se snad pak rozjedu nepomohlo to ale chtěl pomoci. Pak stará paní, která mi půjčila lopatu a pohrabáč takovej abych se zkusil vyhrabat, taky marné ale snaha byla. Pak tu byl borec s plachtovou dodávkou co se mě snažil vytáhnout ale zjistil po několika pokusech, že by tam skončil sám, tak mě taky nechal. Pomohl až zastaveny JZDák s JohnDeerem, se kterým jsme nejdříve přetrhli lano, jelikož jsem byl moc těžkej, ale řetěz to pak vyřešil a já se dostal ze sněhového království na svobodu. Sice jsem měl asi tři hodiny zpoždění, ale dal jsem to a v šest jsem byl doma ( vstával jsem ve dvě) a úplně hotovej jsem lehnul a spal.

Kdesi před Plzní

Tímto bych chtěl udělat dvě věci. Zaprvé hrozně moc poděkovat všem účastníkům mého vysvobozování a také všem slušným a ukázněným řidičům. 

Zadruhé bych chtěl apelovat na obce, města a všechny správní organy co mají na starosti údržbu silnic a dálnic. Je to pozoruhodné, ale ano ten bílej svinec padá i na vaše pozemní komunikace. Tak s tím prosím počítejte a dělejte s tím něco! Díky.

Čau ahoj Vlada.

Zdroje obrázků: google.com a já sám

Za volantem

Po dlouhé době jsem opět zde a chtěl bych se tady krapítek zamyslet nad silnicemi a lidech na nich.

Díky mé nové práci se denně pohybuju na silnicích po celé republice. A jak tak jezdím, všímám si chování různých typů lidi na našich cestách a cestičkách. Každýmu asi hned vyvstanou na mysli PRAŽÁCI. Jasně jezdí jako prasata, ale co si tak všímám tak jen mimo Prahu. V Praze jsou skvělý. Narozdíl od ostatních se asi jako jediní naučili zipovat. Nemají problém, když prejíždíte z pruhu do pruhu, pustit a úplně bez problémů. Ale pořád platí, že potkat "áčkovou" spzetku je po většinou zlo. Ale co je horší než "áčko"? No přece "béčko"! Je to tak. Jako by se tyhle dvě úžasný písmenka předháněli v tom, kdo je na silnici větší prase. Kdo jezdí častěji mi určitě dá za pravdu. Ale samozřejmě, záleží kdo to řídí. Nejsou všichni stejný.

Další věc co mě rozčiluje jsou nesvítiči a borci co v mlze, která je hustá jak u pařezový chaloupky, jedou na denní svícení. Nechápu co je sakra za problém otočit knoflíkem? To za tu elektriku v autě platíte nebo co? Není to jen o vaší bezbečnosti, ale hlavně o bezpečnosti těch ostatních sakra!

No takhle bych mohl pokračovat do alelůja. Taková třešnička na dortu je to, když jedete po parkovišti zvaném D1 v omezení, který je dlouhý  asi tak 15km, kde je za těma pruhatejma plácačkama zaparkována tectechnika za miliardy z našich kapes a ve všední den u toho není ani noha.. No ale to zná snad každej.

Každopádně prosím všechny bez ohledu na písmenka v spzce, jezděte tak, aby na Vás nikdo nemusel troubit a ani používat znakovou řeč. Prostě se chyťte za hlavu a jezděte slušně. Radši přijeďte o pár minut později, než aby vás musela odvážet rychlá a nedej bože havrani. Nejste na těch silnicích sami. Ale idiotovy tohle nevysvětlíte ani kladivem. A těm slušným přeju pevný nervy!


Čti to, posílej to dál a vrať se! Teď by toho mělo být víc.

Zdarec!

Dnes poprvý v nový práci!

Čágo, asi bych měl začít tím, že před dvěma lety jsem se nastěhoval do Jihlavy a nastoupil tady do fabriky na výrobu světel. Dřív když jsem bydlel tam, kde jsem bydlel, tak jsem dělal všechno možný a většinou práci za volantem. No a pak přišla Jihlava a s ní fabrika. Můj obrovskej strašák, kterýmu jsem se vyhejbal jak čert kříži. Říkal jsem si, že v životě nepůjdu do fabriky a už vůbec ne na tři směny. No ale osud to prostě chtěl, tak se to stalo. Z prvotního, že to bude jen na pár měsíců, než se rozkoukám v novým městě se vyklubaly dva roky a ne zrovna plný nadšení do monotónní práce.
No a tak přibližně před měsícem a půl přetekla moje trpělivost s fabrikou a začalo hledání něčeho co by mě bavilo. Moje první kroky samozřejmě vedli k tomu co jsem dělal dřív, k točení volantem.
Těch nabídek v tomhle oboru je přehršel, ale já mám jen řidičák na osobák, takže jediný co připadalo v úvahu byla dodávka. Věděl jsem na 100%, že nechci za žádnou cenu dělat balíkovku. Je to neuvěřitelně hrozná práce a za ty peníze nestojí a tak se mi hledání hódně, ale opravdu hodně zúžil výběr. Nakonec jsem se rozhodl pro jednu nejmenovanou firmičku, která rozváží zeleninu a ovoce po celý republice. Takže teď je ze mě zelinář a jsem z toho opravdu nadšenej.
Dnes jsem poprvé vyrazil. Vstávačka ve 2:40 ráno abych stihl dojet na 3:45 na depo, které mám od baráku cca 15km. Ve 3:15 mě vyzvedne kolega u baráku a jede se nakládat ( jasně říkáš si, že je to až moc brzo a že by ses na to radši vy**, ale uvědom si, že já byl už ve 12 zpět na depu a v 12:30 doma).
Po příjezdu na depo mě čekalo naházet do auta přes tunu a půl zeleniny a to docela v krátkým čase (cca 40min). No a zase honem do auta a rychle na první zastávku.
Celej den probíhal úplně skvěle a hlavně oproti balíkovce úplně na pohodu. Žádná buzerace a nikdo ti prostě nestojí za zadkem a nekouká jak děláš. V podstatě jsi pán svýho času.
Samozřejmě jsem si neodpustil nějakou tu svoji vláďovinu a asi v polovině přibližně tak na šestý zastávce se mi povedlo převrátit asi tak pět beden se zeleninou. No, ale podle slov kolegy co mě zaučuje se vůbec nic neděje, že se to prej občas stane každýmu.
No ale abych to shrnul. Ta práce mě moc baví a jsem opět za svým oblíbeným volantem a navíc mě za to platí. Ta práce je fakt pohodička. Jasně sice ráno si mákneš, než to do toho auta narovnáš, ale to se týká pár minut a pak už celej den jen ty silnice super songy a prostě klid.

A co ty? Máš pohodovou práci, nebo tě v práci všechno totálně se*e? Zkus změnu a uvidíš, že ti to prospěje. Doporučuje se měnit zaměstnání každý tři roky. Tak seber koule a jdi do toho. A jestli ještě studuješ, tak to dělej sakra pořádně, ať si tu práci, která tě bude bavit, můžeš vybírat a ne doufat, že zrovna ta ve který seš tě snad bavit bude.

Toť asi pro dnešek všechno. Komentuj, sdílej a hlavně to čti!!
Brzy nashledanou